3. február 2011 – 11:40 poslal spravca
Vaše organizace Navdanaya má dnes desítky tisíc členů – rolníků,
s nimiž pracujete na ochraně biodiverzity tradičních odrůd plodin. Co
konkrétně Navdanaya dělá?
alt=”” />
Svoboda pochází ze semínek
Svoboda pochází ze semínek, která si můžete jako část úrody
ponechat do příštího roku, abyste je zaseli.
Postupně jsme podpořili vznik komunitních semenných
bank po celé zemi, aby rolníci měli přístup k semenům.
Pořádáme kursy, kde rolníky učíme, jak přejít na ekologické
zemědělství, které podporuje biodiverzitu. Začali jsme s konceptem
spravedlivého obchodu, tzv. fair trade, naše obchody v Bombaji a Dillí
přinášejí spotřebitelům tyto přímo obchodované, ekologické a
biodiverzitu podporující produkty.
Patentovanie živých organizmov
Vedli jste také soudní spory, kterými jste se bránili proti
patentování některých druhů rostlin. Jak dopadly?
Vyhráli jsme všechny tři procesy. To, co existuje a o čem
existuje znalost a povědomí přenášené dlouholetou tradicí, se nedá
patentovat. Pokud to někdo zkouší či dokonce dělá, říkám tomu
biopirátství. V podstatě je to krádež vědomostí lidí, v těchto
případech našich lidí. První z těch kauz byl případ patentování
stromu neem, další případ patentování rýže basmati, celosvětově
proslulé a lahodné odrůdy, a nejnovější případ je pšenice patentovaná
společností Monsanto.
Biopirátství
Nyní pokračujeme v monitorování biopirátství. Vydali jsme
knihu, seznam semen, která Navdanaya zachránila a která se zároveň velké
společnosti snaží patentovat proto, že jsou odolná vůči suchům nebo
povodním. Vytvořili jsme seznam devíti tisíc patentů původních rostlin,
které se v Indii používají jako léčiva. Biopirátství se nyní šíří
jako epidemie a je založeno na naprosto nespravedlivém tvrzení průmyslu, že
on sám vynalézá život.
Indická vláda proti biopirátství nebojuje?
Začíná. Právě vyhrála soud s Čínou o mátu.
Takže si myslíte, že by nebyl problém pro potravinovou
soběstačnost států, kdyby veškeré zemědělství přešlo na ekologickou,
organickou variantu?
Je to jediná odpověď na otázku potravinové soběstačnosti.
A co jeho cena? Například v České republice si nemohou všichni
dovolit kupovat biopotraviny, protože jsou dražší. Je to tudíž řešení,
pokud si ho spotřebitelé nemohou dovolit anebo si ho mohou dovolit jenom
doplňkově?
První věc je, že ceny na trhu jsou zkreslené. Semena geneticky
modifikované bavlny od Monsanta se prodávají velmi draze, ale bavlna je
levná – ne proto, že by produkce byla levná, ale proto, že tyto
společnosti dostávají obrovské dotace od našich vlád. Dotace snižují
cenu chemicky vypěstovaného jídla. Ve srovnání s tím ekologické
zemědělství vypadá draze, protože nedostává žádné dotace. Lidé by
měli vidět zkreslení způsobené dotacemi. Měli by vyžadovat, aby bylo
dotováno zdravé, a ne toxické jídlo.
Mluvme konkrétně. Vy také provozujete obchody s biopotravinami.
Není zvláště v Indii složité prodat dražší, ale ekologické
potraviny?
Zrovna dnes je v Dillí stávka kvůli rostoucím cenám včetně jídla,
celé město je zavřené. Ale v letošním roce se naše ceny neměnily a byly
u některých produktů dokonce nižší než ceny na „běžném“
trhu. Biopotraviny budou cenově dostupné, pokud dostanou politickou podporu a
podporu institucí.
Zavedla jste termín „monokultura
mysli“. V jednom rozhovoru v devadesátých letech
jste dokonce uvedla, že ve východním bloku po pádu berlínské zdi skončila
jedna monokultura mysli, ale vzápětí začala další. Díváte se na to dnes
stejně?
Novou monokulturou mysli je globalizovaný supermarket.
A globalizovaný supermarket musí být monokulturou, protože když je tak
obrovský a centralizovaný, musí prodávat „stejnost“. Musí prodávat
stejná trička, stejné boty Nike, musí prodávat stejné módní výrobky,
stejný hamburger od McDonald’s. Rozmanitost potřebuje decentralizaci. Abyste
se z monokultury vymanili, musíte vytvořit lokální ekonomiky. Globální
kapitalismus jde proti lokálním ekonomikám a komunismus byl proti lokálním
ekonomikám také, měl velmi centralizovanou ekonomickou strukturu. Rozdíl je
v tom, že komunismus byl řízen státem, kdežto kapitalismus je řízen
velkými společnostmi, korporacemi. Oba však ubírají bohatství
rozmanitosti. A podle mne je rozmanitost zdrojem demokracie. Cestou ke svobodě
je ochrana odlišností.
Role ženy
Jste představitelkou tzv. ekofeministického hnutí. Jaká by měla
být role ženy ve společnosti?
Za prvé, pro mě je ekofeminismus filosofie pro všechny a začíná
uznáním toho, že my všichni závisíme na Matce Zemi. To je první
ekofeministický princip. Ženy byly praktikami velkých společností
vytlačeny z potravinového systému. Dokud ženy ovládaly jídlo,
přinášely zdraví, staraly se o výživu komunity. Ženy by měly znovu
ovládnout potravinový systém. Měli bychom se vrátit k hodnotě, kterou je
tradiční znalost žen o tom, jak pěstovat plodiny, jak je zpracovávat, jak
obstarávat jídlo. Jak uchovávat semena plodin do příštího setí. Jak
připravovat a vařit speciality. Nemyslím tím ale, že to zůstane vyhrazeno
pouze pro ženy – naopak. Ženy jsou zásobárnou tohoto vědění, které se
od nich může šířit dál.
Jde tedy také o vaření a přípravu jídla, ne pouze
o pěstování a uchovávání semen?
Ano, mluvím o celém potravinovém systému, od semínka ke kuchyňskému
stolu. Přišli k nám se všemi těmi předvařenými a instantními produkty
a řekli: Zapomeňte, jak pěstovat, zapomeňte, jak vařit. Myslím, že
každý by měl umět vařit, a nejen to, měl by si umět vaření vychutnat.
Připadá mi trochu úsměvné, když třeba vidím v televizi pořady
o vaření. Pokud vaří muž, je z něj mediální celebrita. Když se jedná
o vaření vaší matky, potravinový průmysl jí říká: „Měla bys
opustit kuchyň a nechat své děti jíst instantní nudle Maggi.“
Jak to udělat?
Změna musí přijít od samotných lidí. Spravedlivý obchod fair
trade, ekologické zemědělství, malé farmy, uchovávání semen, domácí
příprava dobrého jídla podle vlastních receptů – začněte s jídlem,
to je polovina celé ekonomiky.
Z rozhovoru s Vandana Shivou src=”http://www.advojka.cz/res/314/181/0x0/677927bb74631f831.jpg” alt=”” />
z článku href=”http://www.advojka.cz/archiv/2011/3/monokulturou-mysli-je-supermarket”>http://www.advojka.cz/…-supermarket