21. január 2011 – 14:03 poslal spravca
V počúvajúcom sa spoločenstve
má jenom jeden vždycky v určitém okamžiku nejsilnější
myšlenku.
Když jsou vnímaví, ostatní ve skupině cítí, kdo má promluvit
a mohou vědomě zaměřit svoji energii na tuto osobu a pomáhají jí
vyjádřit myšlenku s největší jasností. Pak jak konverzace
pokračuje, bude mít nejsilnější myšlenku zase někdo jiný a tak dále.
Když se soustředíš na to, co se říká, dokážeš cítit, kdy je řada na
tobě.
Klíč k tomuto procesu, je mluvit, když přijde tvůj
okamžik a vysílat energii, když je řada na
někom jiném.
Mnoho věcí se může zvrtnout
Mnoho lidí se nafoukne, když jsou ve skupině. Cítí sílu
myšlenky a vyjádří ji, a pak, protože výbuch energie je tak
příjemný, mluví dál dlouho potom, co by se energii měla přesunout na
někoho jiného a tím se (často nevědomě) pokouší skupinu
monopolizovat.
Jiní se stáhnou zpátky a dokonce i když cítí sílu myšlenky,
neriskují její vyslovení. Když se tohle stane, skupina se
rozštěpí a členové nezískají výhodu toho, že všechna poselství
jsou vyslovena a proces muže napředovat.
Stejná věc se stane, když někteří členové
skupiny nejsou přijímáni některými jinými.
Odmítnutí jedinci nemohou přijmout energii, a tak skupina
přichází o výhodu jejich pohledu a myšlenek.
Když je nám někdo nesympatický, nebo se jim cítíme ohroženi, přirozená
tendence je soustředit se na něco, co se nám ne té osobě nelíbí, něco,
co nás dráždí. Naneštěstí, když to uděláme – místo toho, abychom
viděli hlubší krásu těch lidí – odebíráme jim energii a skutečně je
poškozujeme. Oni si uvědomují jen to, že se najednou cítí méně krásní
a méně sebejistí, a je to proto, že jsme zničili jejich energii.
Ve skutečně funkční skupině – společenství, vládne myšlenka, že
energie a vibrace každého člena skupiny se mají zvyšovat pomocí
energie vysílané k nim ostatními. Když se tohle stane,
energetické pole všech jedinců splynou a vytvoří se jediná nádrž
energie. Je to, jakoby skupina byla jedno tělo, ale s mnoha hlavami. Někdy
promluví za tělo jedna hlava. Jindy druhá. Ale ve skupině, která funguje
takto, každý jedinec ví, kdy mluvit a co říci, protože doopravdy
vidí svět jasněji.
Volný výtah z knihy: Celestýnské proroctví, James Redfield, Pragma
1995, str. 224–225 VĚDOMÁ KOMUNIKACE VE SKUPINĚ na www.trvalyzivot.cz 14. 07. 2008 Michal Kratochvíla
doplnil 28.11. 2010 rodebert